Výrobce neudělá počítač celý, jeden vyrobí čipy, druhý bednu, třetí procesor a tak dále a tak dále. Za výrobce je pak považován ten, kdo vše zkompletuje a propojí tak, aby ve výsledku počítač dělal, co má. Poté putuje na rozvoz a do obchodu. Zde si jej koupí jeho budoucí majitel. Jeho pán.
Ano, pán, neb on bude počítači poroučet. Bude mu zadávat úkoly, a počítač je musí poslušně vykonávat. Bude-li například mačkat písmena na klávesnici, aby napsal dopis, bude počítač pomocí programu ukazovat písmenka nebo čísla na monitoru, a tak bude možno ihned provádět textové úpravy.
Stroj jako takový totiž stejně umí jen to, co jej člověk naučí. Ten sestavil jistý program, který nyní spolupracuje s počítačem a společně dávají výsledky svému majiteli. Je to stejné jak při psaní dopisů, tak jako při hraní her.
Majitel asi nebude přímo sestavovat programy, ale přesto jako pán svého stroje by o něj měl patřičně pečovat. To znamená párkrát do roka věnovat chvíli údržbě, a to jak softwarové, tak i hardwarové.
Softwarová spočívá ve vyčištění zbytků, které ve stroji jsou, dále defragmentace disku, a další a další maličkosti, které mohou PC zpomalovat.
Hardwarová údržba by měla být raději záležitostí odborných pracovníků. Spočívá v sundání krytu a vyčištění všech komponentů, přemazání pastou a jiné věci. Pak je vlastně počítač skoro jako nový.
Správný pán má správného sluhu a tím počítač bezesporu je. A pokud se o něj bude pán starat svědomitě, bude mu sluha ku prospěchu hodně dlouho. Zanedbaná údržba se může dosti vymstít a pak se to pozná i na financích, protože se stroj většinou pokazí a je po ptákách. Takže je třeba si to pohlídat, a i při menších, ale častých potížích vyhledat pana doktora. Ten stanoví diagnózu a počítač opraví.
A jakpak pečujete vy o svého nejlepšího pomocníka? Také necháváte vše na poslední chvíli?
